MikrobrownfieldyTéma brownfieldů (brownfield = pozůstatek průmyslové/ rezidenční aktivity, která je nedostatečně využívána) je i nadále velmi aktuální. Souvisí to zejména s tím, že i prostor a jeho potenciál pro budoucí rozvoj je komodita, se kterou je třeba zacházet racionálně a efektivně. V situaci, kdy z řady důvodů hledáme v mnoha odvětvích nové inovativní možnosti recyklace, je využití staveb a území, která už byla v minulosti použita, velmi zodpovědné nejen z ekonomických, ale i environmentálních a sociálních důvodů. Tato území a objekty již byly jednou připraveny a užívány, a je tedy přirozené je poté, co jejich původní využití skončilo, použít znovu. V urbanizovaných strukturách našich měst se do dnešních dní nacházejí nejen rozsáhlé areály a komplexy budov, které sloužily jako prostory pro produkční aktivity, a to v celém jejich spektru od potravin až po hutě, ale také menší objekty, které byly využívány jako součást infrastruktury.
To platí zejména o modernistických sídlištích budovaných od padesátých let do konce minulého režimu. Jedná se zejména o objekty kotelen, výměníků tepla, trafostanic nebo i telefonních ústředen. Vzhledem k vývoji technologií tyto objekty dnes již nejsou využívány ke svému původnímu účelu vůbec nebo s daleko menšími prostorovými nároky. Současně se stále nepodařilo najít konsensus, do jaké míry, a tedy s jakou intenzitou vstupovat a doplňovat právě Mikrobrownfieldy modernistická sídliště, území, jejichž součástí bývají i velmi kapacitní, často osmi‑ i vícepodlažní objekty, která mají přesto relativně malou průměrnou hustotu na hektar. To znamená, že je zde určitě významný prostor pro jejich doplňování novými objekty. Tato území mají navíc velmi dobrý základ v socioekonomické infrastruktuře, mají školy a školky, sportovní vybavenost, kulturní zařízení, veřejný prostor a parky, ale také kapacitní technickou infrastrukturu a většinou dobrou dopravní obslužnost. To vše tvoří hodnotu, která by měla být konzumována racionálně a s vysokou efektivitou. Navíc dnes máme k dispozici obrovské množství dat a informací a jsme schopni tato „doplňování“ šít na míru konkrétní situaci a místu. Můžeme tedy plánovat poučeně a s vědomím všech možných důsledků.
Jednou z primárních možností jsou právě tyto menší objekty bývalých kotelen a výměníků. Při jejich transformaci máme v principu tři základní možnosti přístupu – objekt zachovat a najít mu nové využití, objekt výrazně přestavět a přidat dostavbu se současnou změnou funkčního využití nebo stávající objekt odstranit a vzniklý pozemek nově zastavět.
Nedostatečný objem výstavby v posledních dekádách, a to zejména ve velkých městech, byť ne jenom tam, je jednoznačně jednou z příčin současných vysokých cen bydlení. Měli bychom se tedy společně pokoušet vnímat příležitosti, které nám tyto mikrobrownfieldy nabízejí jako jednu z možností, jak vhodně doplňovat existující sídliště novou výstavbou, novou, odlišnou a kvalitnější architekturou, novými obyvateli a současně efektivně a racionálně využívat již vybudovanou infrastrukturu. U rozsáhlejších území nám v naprosté většině případů odstranění nevyužívaných objektů, samozřejmě s výjimkou těch památkově chráněných, a jejich nahrazení novou výstavbou nevadí. Měli bychom se touto optikou naučit dívat i na malé brownfieldy. Nejčastější argumenty,které se používají proti výstavbě a doplňovaní sídlišť,což jsou zejména zhoršení dopravní situace a parkování, jsou v tomto případě liché, protože tak jako každý projekt nové výstavby musí i takové projekty prokazatelně ověřit dopady na veškerou infrastrukturu a všem novým obyvatelům zajistit dostatek nových parkovacích míst.
Zkusme tedy mikrobrownfieldy vnímat jako příležitost, nikoli pouze jako problém a hledejme společné a kvalifikované možnosti a cestu, jak je co nejvíce
a nejlépe nově využít.
Tomáš Ctibor, 4ct
Hlasatel - zpravodaj městské části Praha 15 (06/2023)
Celé vydání naleznete zde: https://zpravodaj.munipolis.cz/praha15/cerven-2023/
