Známe vítěze architektonické soutěže na Kulturní dům a ZUŠ Ostrůvek v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi 
Pro Brandýs nad Labem-Starou Boleslav jsme ve 4ct organizovali architektonickou soutěž na Kulturní dům a ZUŠ Ostrůvek v Brandýse nad Labe-Staré Boleslavi. Nyní známe výsledky. Dle poroty předložil nejzdařilejší návrh tým Jáchyma Janského a Martina Kunce ve spolupráci s Barborou Výborovou. Porota jej vybrala z 24 odevzdaných návrhů, její rozhodnutí následně stvrdili radní města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Návrhy včetně komentářů poroty jsou zveřejněné na webu České komory architektů.
S novým objektem může město získat zázemí pro koncerty, plesy, divadlo, přednášky a společenská setkání, ale i dlouhodobě potřebné nové prostory pro ZUŠ, jejíž výuka dnes probíhá na více místech a částečně v nevyhovujících podmínkách. Soutěž proto hledala řešení, které obě funkce spojí do jednoho celku a zároveň pomůže vytvořit nové místo pro setkávání a každodenní život ve městě.
„Ostrůvek je jedinečné místo mezi řekou, slalomovým kanálem a zámkem. Od začátku jsme věděli, že takto významná lokalita potřebuje kvalitní architektonické řešení. Vítězný návrh nás zaujal tím, že dokázal spojit provoz kulturního domu a ZUŠ s citlivým vztahem k okolí. Věříme, že zde může vzniknout dům, který nebude jen místem pro kulturní akce a výuku, ale skutečným centrem společenského života obou částí našeho města,“ říká starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi Petr Soukup.
Vítězný návrh Jáchyma Janského a Martina Kunce, na němž spolupracovala Barbora Výborová, pracuje s Ostrůvkem jako s místem na pomezí města a krajiny, které slouží také k rekreaci a trávení volného času. Nový objekt navrhují jako přirozenou součást území, která přináší nový program, podporuje pěší prostupnost a vytváří veřejný prostor mezi budovou, mostem Generála Lišky a řekou.
„Takové místo je privilegium. A to zavazuje. Nesnese exhibici, nepotřebuje těžký pomník. Potřebuje spojnici. Úkolem je vzít složitý provoz ZUŠky a kulturáku a zformovat ho tak, aby dům přesně artikuloval situace kolem sebe. Tady nábřeží, most, naproti zámek. Zabalit to do hmoty tak samozřejmě, aby to prostě fungovalo,“ popisují svůj přístup autoři vítězného návrhu.
Návrh otevírá budovu směrem k Labi, slalomovému kanálu i navrhovanému pobytovému prostoru mezi objektem a mostem. Ten navazuje na kavárnu a vytváří místo pro setkávání. Porota tento aspekt ocenila jako jednu z hlavních kvalit návrhu.
„Stavba k mostu nepřiléhá a ponechává zde pobytovou plochu navázanou na kavárnu, která vytváří přátelské a otevřené zázemí pro návštěvníky a uživatele objektu i pro rekreační využití území a vodáky. V tomto řešení porota spatřuje silný moment návrhu s potenciálem vytvořit přirozené a oblíbené místo pro setkávání.“
Porota ocenila také vztah návrhu k okolí a zachování důležitých vazeb.
„Objekt pracuje s hodnotami okolního prostředí a umožňuje zachovat prostupnost i důležité pohledové vazby na zámek, most a další části území. Architektonický výraz stavby porota vnímá jako civilní a přátelský vůči uživatelům a návštěvníkům lokality.“
Kulturní dům a ZUŠ jsou v návrhu řešeny jako dva samostatné, ale vzájemně propojené provozy. Kulturní část nabízí velký a malý sál se zázemím pro účinkující i návštěvníky, ZUŠ vlastní akusticky oddělené prostory pro hudební a výtvarné obory. Rozdílný charakter jednotlivých provozů se promítá i do výrazu architektury. Prosklený parter s foyer a kavárnou se otevírá do veřejného prostoru, zatímco objemy sálů a ZUŠ jsou vůči okolí uzavřenější.
„Dispozice je logická, jednotlivé provozy kulturního domu a ZUŠ jsou dobře oddělené a čitelné. Velmi pozitivně byl hodnocen zejména hlavní sál, který pojímá silný potenciál pro naplnění představy o uživatelské a technické variabilitě. Dobře je řešeno rovněž jeho provozní zázemí, zásobování ze zadní části z úrovně terénu i oddělitelnost malého sálu. Pozitivně porota hodnotí také uspořádání ZUŠ, její samostatnost a severovýchodní orientaci směrem k řece.“
Na místě, s nímž se pro kulturní dům a ZUŠ uvažuje, dnes stojí objekt ze 70. let, který slouží jako prodejna rybářských potřeb. Soutěžní podmínky nechávaly na architektech, zda jej zachovají, nebo nahradí novostavbou. Z 24 návrhů nakonec žádný nepracoval se zachováním současné budovy jako celku.
„Stávající objekt odstraňujeme, protože jeho nepravidelná půdorysná stopa a postupně vznikající konstrukce neumožňují vytvořit kompaktní a provozně kvalitní dům. Novostavba umožňuje navrhnout celý provoz jako jeden celek a lépe oddělit jednotlivé funkce i jejich akustické nároky,“ vysvětlují autoři vítězného návrhu.
Do otevřené jednokolové architektonické soutěže, kterou město vyhlásilo v červnu 2026, bylo odevzdáno 24 návrhů. Vyhlašovatelem soutěže bylo město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, organizátorem a zpracovatelem soutěžních podmínek společnost 4ct, s.r.o. Regulérnost soutěže potvrdila Česká komora architektů.
S vítězem nyní proběhnou jednání o smluvním dopracování návrhu.
1. místo
MgA. Jáchym Janský, MgA. Martin Kunc
spolupráce: MgA. Barbora Výborová
2. místo
Zzyzx OAS1S z.s.
MgA. Ondřej Fiedler, MgA. Matouš Kučera, Bc. Dmitri Vazhenin, MgA. Vojtěch Tecl
3. místo
Ateliér Akorát
Marek Svoboda, Magdaléna Svobodová
spolupráce: Bc. Jakub Holubec, Ing. Martina Kameníková, Ph.D., Ing. et Bc. Radek Prokeš, Ph.D.
Odměna
Ing. arch. Petr Dobrovolný, Ph.D.
spolupráce: Ing. arch. Danylo Barabash
Návrhy posuzovala porota. Nezávislou část tvořili Ing. arch. Martina Buřičová, Ing. arch. Pavel Buryška a MgA. Markéta Zdebská, náhradníkem byl Ing. arch. René Dlesk. Za město v porotě zasedli starosta Petr Soukup a místostarosta Tomáš Benda, náhradníkem byl zastupitel Ing. Robert Pecha. Soutěže se účastnili také přizvaní experti Ing. Ondřej Hrab, dlouholetý ředitel Divadla Archa, Mgr. Jaromíra Stránská, ředitelka ZUŠ Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, a Ing. arch. Klára Urie, městská architektka Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Přezkušovatelem soutěžních návrhů byl Ing. arch. Radek Janoušek. Sekretářem soutěže byl Ivan Matejić.
